Březen 2010


Zápis Sbéé

29. března 2010 v 11:09
Ahojky a je zde zápis Sbéé, každý napište do komentíku zapisuji se a je to, nechci vás zdržovat.A kdo bude chtít, ať se podívá na můj druhý blog
http://simka-and-terka.blog.cz


arabský kůň0.1

27. března 2010 v 12:43 shooty koní

zdroj:planeta-blog.blog.cz

Nemocnice..=(

26. března 2010 v 12:27
Takže hojky Sbénka,mocinky se omlouvám že sem nebyla dlouho na blogisu a 3 dny sem neobihala Sbéé, jenže sem ležela na kapačkach v nemocnici a na trasfuzi krve tak se fakt moc omlouvám.

Military

19. března 2010 v 16:25 Military

Jako mnoho jiného v historii jezdectví má i soutěž všestrannosti koně neboli military mnoho z vojenských zkoušek vytrvalosti, rychlosti a ovladatelnosti koně. Stejně jako schopností jezdce. Ve Francii se tyto soutěže nazývají "concours complet" a prvním z nich byl Campionat du Cheval d'Armes v Paříži roku 1902. Tato soutěž obsahovala drezurní část, steeplechase, třicetimílový závod po silnicích a stezkách a nakonec skokovou zkoušku.

Třídenní soutěž

První olympijská třídenní soutěž byla vyhrazena pouze důstojníkům. Bylo to ve Stockholmu v roce 1912 a vyhrál domácí jezdec. Civilisté se této soutěže začali zúčastňovat až po druhé světové válce a od této chvíle se tento sport začal vyvíjet velmi dramaticky. Největší podporou tohoto odvětví se stalo založení Badmintonského závodu vévodou z Beaorfotru na jeho pozemcích v Gloucestershiru roku 1949.

Tyto soutěže mají řadu tříd, od stupně Z pro nováčky, který je jednodenní, až po nejtěžší stupeň T, kde soutěží koně nejvyšší kvality a často dosahují rekordů.

Zkoušky

Během třídenní soutěže absolvují kůň i jezdec různé zkoušky. První je na řadě zkouška drezurní, která probíhá první den. Druhý se koná terénní zkouška, kde koně čekají dvě klusové fáze, steeplechase a crosscountry (krajinná jízda). Na obou tratích jsou četné umělé překážky. Steeplechase bývá dlouhá asi 3 km, se třemi překážkami na kilometru. Krajinná jízda měří nejméně 7 km a mívá až 32 skoků. Třetího dne probíhá zkouška z parkurového skákání a před ní zkouška kondiční.

Zdroj:http://dogcat.blog.cz

kolika

19. března 2010 v 10:16 | SimonQa |  nemoci koní
Popis nemoci: Bolesti žaludku
Příznaky: Při lehčí formě tohoto onemocnění poník odmítá jíst, celé hodiny prostojí a smutně se dívá. Když je to vážnější, lehá si na zem a válí se po zádech. Při velmi vážné formě onemocnění se poník silně potí a potací se ode zdi ke zdi.
Závažnost: Onemocnění může být velmi vážné a přivodit smrt.
Příčina: Krmivo obsahuje příliš koncentrátů nebo něco, na co poník není zvyklý (zejména ve velkém množství). Někdy si poník koliku přivodí pojídáním podestýlkové slámy nebo vypitím velkého množství vody bezprostředně po jídle.
Léčba: Odeber poníkovi krmivo a co nejdřív zavolej vetrináře.
Jak nemocii předejít: Pokud nemá poník stálý přístup k vodě, dej mu před jídlem napít. Dodržuj všechny pravidla správného krmení.
zdroj:http://stanule.blog.cz

podotrochlóza

10. března 2010 v 19:00 nemoci koní
Podotrochlóza, označovaná také jako ,,navikulární syndrom'' patří mezi další ze skupiny onemocnění končetin. Konkrétně jde o degenerativní chorobu střelkového kloubu, postihující přední končetiny.Odborníci uvádějí, že jde o jednu z nejčastějších příčin kulhání koní vůbec.

Jak vzniká
Teorií příčin podotrochlózy existuje několik a ani odborníci nejsou ve svých názorech jednotní.Můžeme však říci, že na střelkovém aparátu může dojít ke změnám ve třech oblastech, a to na kloubu, na šlaše a na vazech.Pokud jde o kloub, sem zahrnujeme poškození chrupavky s jejím následným úbytkemzměny počtu cévních kanálků, rozpad kosti či její nekrózu. Změny na šlaše znamenají především srůsty s následným možným poškozením či prasknutím, nadměrné zatížení vazů pak může vést k zánětu okostice a vzniku kostních výrůstků.

Zbytek sem napíšu později pač musim.
Zdroj:koně & hříbata
















Spánek koně

5. března 2010 v 8:25 | SimonQa |  Spánek koně
koně spí většinou spí ve stoje. Kůň spí průměrně 5 hod. je všeobecně známo, že koníčci dokáží spát vestoje(mají speciálně uzpůsobené svalstvo, šlachy a vazy končetin a krku, které vytváří tzv. mechanismus neúnavného stání - při spánku zatěžují obě hrudní končetiny, zatím co pánevní končetiny v zatěžování střídá - odpočívající pánevní končetinu má odlehčenou a opírá se o zem jen předním okrajem kopyta. Krk má ve vodorovné poloze, oči jsou přivřené, spodní pysk povislý. Tato poloha vyžaduje minimální svalovou námahu). Méně známá je však skutečnost, že koně potřebují i spánek v leže - a s ním spojený tzv.REM spánek, který ostatně potřebuje každý savec. Spánek má několik fází, z nichž nejzajímavější je právě fáze REM (z anglického "Rapid Eye Movement" - rychlý pohyb očí). V průběhu REM spánku jsou na elektroencefalogramu vlny jako při bdění, přes víčka je pozorovatelný rychlý pohyb očí, ale všechny ostatní pohybové (motorické) funkce jsou ochablé. Tento stav, kdy je mozek aktivní, ale tělo ne, je čas snů. U koní, stejně jako u ostatních savců, je REM spánek přítomný. Ale, a to je podstatné, jenom v poloze, kdy kůň leží. Mechanizmus neúnavného stání během REM spánku není funkční. Kůň, který má možnost odpočívat jen vestoje, trpí nedostatkem REM spánku. Důsledkem toho mohou být poruchy chování.
Když má kůň následně možnost si lehnout, jeho spánek z větší části probíhá ve fázi REM. Když však nedostatek REM spánku trvá dlouho, může kůň upadnout do narkoleptického stavu (náhlý nástup REM spánku kdykoliv během dne, práce, jakékoliv činnosti...). Ovšem vytvořit koni podmínky pro kvalitní spánek v leže není vůbec jednoduché, obyčejně si lehne, jen když se cítí v bezpečí. Jejich hlavní obranou ve stavu ohrožení je okamžitý útěk. I to krátké zdržení se při vstávání může stát osudným. Při volném způsobu života při odpočinku někteří členové stáda leží, zatím co starší a dominantnější jedinci zůstávají stát na stráži. Domácí koně si lehnou ve známé stáji a výběhu. Předtím ustájení koně vypuštění na pastvinu si zvykají na otevřený prostor několik týdnů. Na novou stáj si koně zvykají různě dlouhý čas. Závisí to na prostředí ve stáji - klidu, přítomnosti jiných koní, čistoty podestýlky - a na nervové soustavě koně. Když je vše v pořádku, obvykle si kůň v noci lehne již do tří dnů, maximálně do týdně. Je však neobvyklé, že si kůň lehne hned první noc. Co se týče délky spánku, je to různé - koně, pro které by znamenalo zastižení ve spánku ohrožení, mají lehký a přerušovaný spánek. Celková délka spánku u koní je 5 - 6 hodin denně. Závisí to na délce světelného dne, věku a povahy koně, jeho pracovním využití, režimu dne ve stáji, způsobu krmení a ošetřování. Z toho 2 hodiny by měl kůň trávit v leže v REM spánku přerušovaně na 4 - 5 krát. Potřeba spánku je nepřímo úměrná věku. Hříbata prospí většinu dne pod dozorem starostlivé matky. Ta zase čím mladší hříbě má, tím méně spí sama. Nejmenší potřebu spánku mají dospělí koně okolo 10 let.
O čem se jim zdá?

Těžko říci. Koně nám nedokáží říci, zda a co se jim zdálo. Každopádně, u koní existuje REM spánek, fáze, ve které lidé sní. Během REM spánku můžeme kromě pohybu očí, zrychleného tepu a dechu pozorovat i náznakové pohyby končetin, těla a dokonce i hlasové projevy.
Například na boku ležící a spící parkurový kůň může pohybovat končetinami jako ve cvalu a při překonávání překážek. A co ještě plemenný hřebec! Při pohledu na něj a podle zvuků, které vydává, je nám úplně jasné, že to, co se mu zdá, se jednoznačně týká klisen.
Tak jako jiní savci, i koně potřebují REM spánek a aby ho měli, musí mít příležitost lehnout si. Proto poskytněte svým koním útulnou a pohodlnou stáj a popřejte jim "dobrou noc a pěkné sny".

Jsem nemocnáá...

4. března 2010 v 9:09
Ahojky sem zasee nemocnáá mam horecky 39 no a lezim, takže jsem tady jenom na skok.