Můj sen 6

28. června 2009 v 18:15 |  Povídky o koních
"Terry, Terry vzbuď se," uslyšela jsem Katky klidný hlas. Otevřela jsem oči. Nevěděla jsem kde jsem. Všude byli proužky. Posadila jsem se a uviděla jsem Katku.
"Kde to jsem?" zeptala jsem se jí. Katka mi odpověděla:
"Seš u mě doma Terry. Spala si vedle ohrady a tak jsem tě sem donesla," Takže jsem nebyla v žádném pruhovaném ráji, ale spala jsem na Katčině pruhovaném křesle.
"Kde je Sindy?" vyhrkla jsem ze sebe a prudce se postavila.
"Klid, klid. Sindy je v ohradě. Klidně lež. Máš za sebou perný den," odpověděla mi. Potom zavolala mojí mámě a ta si pro mě přijela.
"Terry!!" zvolala máma a přiběhla ke mě. Stála jsem před ohradou.
"Nebolí tě něco? Nespadla si třeba z koně?" zeptala se mě. Zavrtěla jsem hlavou.
"Co tě to napadlo jezdit sama do lesa?" zakřičela hned na mě máma.
"Šššš!" okřikla jí Katka. Nevěděla jsem co se dějě, ale tušila jsem, že se dohodly, že se mnou radši nebudou o Sindy ani o Paule mluvit. Mamka mě naložila do auta a pomalu nastartovala.
"Počkej!!" zakřičela jsem na mámu a za pomalé jízdy jsem ještě stačila vyskočit s auta. Vběhla jsem do uličky, podlezla jsem kládu a podlezla jsem ohradník. Sindy se pásla na druhé straně ohrady, ale to mi nevadilo. Běžela jsem za ní co mi nohy stačily. Nemohla jsem odjeť a nerozloučit se se Sindy.
Objala jsem ji a vyhrkly mi slzy s očí.
"Nikomu tě nedám! Nikdy! Ani na jeden den. Hlavně ne Paule!" řekla jsem jí. Pak jsem zase odešla do auta.
"Co to vyvádíš? Mohla si se zabít!" řekla mi mamka. Obrátila jsem oči v sloup a připoutala se.
Doma:
Máma mi řekla, ať se posadím a řekla:
"Víš, říkala jsem si, že by bylo lepší, kdyby....." začala máma a pak se odmlčela.
"Kdyby co?" zeptala jsem se.
"Je to hodně důležité a myslím, že se ti to moc líbit nebude," dodal táta.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.