Můj sen 5

28. června 2009 v 18:14 |  Povídky o koních
Otevřela jsem oči a postavila jsem se. Podívala jsem se na hodinky a zděsila se. Už je 9 hodin. Už bych měla být dávno ve škole. Pak jsem si ale uvědomila kde jsem a co se stalo. Bála jsem se vrátit se domů nebo do Horses klubu. Sindy už přežvykovala trávu a tak jsem hned nasedla a i přes všechna zděšení jsem se vydala zpátky.
"Směr Horses klub!" nařídila jsem z legrace Sindy a vydala jsem se lesem zpátky. Byly tam ještě vidět otisky kopyt od včerejší honičky. Nechala jsem Sindy jít krokem, protože se včera naběhala dost. A navíc jsem měla spoustu času. Už jsem z dálky uviděla Horses klub. Sindy se najednou rozběhla. Snažila jsem se jí zastavit, ale nešlo to. Nechtěla jsem, aby si mě hned všimli.
Ještě jsem jí jednou pořádně přitáhla a ona konečně zastavila.
"Hodná! Klid Sindy," uklidňovala jsem jí. Trošku jsem jí pobídla a ona šla poslušně krokem. Před Horses klubem jsem z ní sesedla a chvíli jsem se s ní procházela. Katka byla asi zrovna na přehlídce, protože uvnitř nikdo nebyl a ona nám to asi před týdnem říkala, že odjede. K ohradě vedla taková malá ulička a když jste jí prošli, tak jste mohli vidět uvaziště. Oni ho nějak neohraničili a dávají tam jen takovou kládu. Podlezla jsem tu kládu a odsunula. Dovedla jsem Sindy do ohrady. Teď jsem nevěděla co mám dělat a tak jsem se šla podívat na Ronyho. Paula říkala, že kulhá. Znala jsem tam všechny koně a bez problémů jsem je poznala.
"Ahoj Rony," pozdravila jsem ho. Rony zvednul hlavu a šel ke mě. Chodil úplně normálně.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.