Můj sen 2

28. června 2009 v 18:12 |  Povídky o koních
Přijela jsem do Horses klubu a nemohla jsem uvěřit vlastním očím. Paula stála u mé oblíbené klisny a čistila jí. Rychle jsem k ní přiběhla a řekla jsem:
"Co tu děláš? Sindy mám na starost já! Tobě přidělí jiného koně!"
"Víš Terry, Sindy už dávno potřebovala schopnějšího člověka, než seš ty!"
"Než jsem já? Já sem chodím už tři roky a ty jen jeden den a podle tebe seš ty schopnější,"
"Víš, já mám hodně zkušeností s koňmi. Můj děda má pět koní a já už jsem se u něj naučila jezdit,"
"Ale já se o Sindy starám už tři roky! Nemůže najednou změnit člověka! Ona je na mě zvyklá!"
Tak probíhal náš rozhovor. Ale v tom přišla majitelka stáje:
"Ahoj Paulo, vítám tě tady. Doufám, že se ti tady bude líbit. Tak a teď ti přidělím koně," řekla a sjížděla pohledem po všech volných koní.
"Já jsem myslela, že budu mít Sindy," řekla Paula a nasadila svůj tradičně falešný smutný výraz.
"Ne! Sindy má Terry. Bylo by to pro ní trauma najednou změnit jezdkyni," odpověděla majitelka a já si oddechla.
"Ty budeš mít třeba Ronyho," řekla potom majitelka a ukázala na krásného vraníka. Bylo mi jedno, koho bude Paula mít, hlavně, že ne Sindy. Odešla jsem do boxu za Sindy a objala ji.
"Ach Sindy. Ty ani nevíš, jaký si měla štěstí, že tě neměla Paula," řekla jsem ji a hladila ji po krku.
Potom jsem jí vyčistila a pak jsem jí nasedlala a nauzdila. Nasedla jsem na ní a čekala jsem na ostatní. Jely jsme do lesa a pak na louku.
"Tak a teď si zacváláme!" řekla nám instruktorka a začala cválat. Přede mnou jela Paula. Naštvala jsem se na ni, protože měla moc krátké otěže a špatně seděla v sedle a tím působila Ronymu bolest. Pobídla jsem Sindy a pokusila jsem se předhonit Paulu, aby věděla, že jsem rychlejší a ona na mě nemá. Ona pochopila, že jde o závod a také zrychlila.
"Konec!!! Do kroku!" zavelela instruktorka, ale já jsem neposlouchala a pořád jsem cválala. Paula taky.
"Stoppppp!" řvala na nás instruktorka, ale my jsme cválaly pořád. Instruktorka pořád řvala a já jsem už chtěla zastavit. Už jsem byla v kroku, ale Paula mi řekla:
"Vzdáváš to Terry?" To jsem nemohla vydržet a zase jsem začala cválat. Pak jsem uviděla kládu hřívu Sindy a pak jen tmu. Ucítila jsem náraz na něco tvrdého a zůstala jsem ležet na zemi. Uslyšela jsem Paulu jak říká:
"Vidíš, jsem lepší a nemáš si se mnou začínat!"
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.